Marcus Aurelius Antoninus

O autorovi

Marcus Aurelius Antoninus Augustus (121 – 180), byl římským císařem, přičemž náležel k tzv. adoptivním císařům. Příslušníkem vladařské dynastie Antoninů se stal poté, co jej adoptoval římský císař Antoninus Pius, po jehož smrti vládl spolu se svým bratrem Luciem Verem. V mládí se mu dostalo skvělého vzdělání, jeho učiteli byli rétor Marcus Cornelius Fronto, řecký řečník a politik Héródés Attikos a stoičtí filozofové Bakcheios, Iunius Rusticus aj. Patřil rovněž mezi význačné představitele pozdní fáze vývoje filozofie stoicismu, kvůli čemuž bývá nazýván „filozof na trůně“. Navzdory jeho vysoké mravní integritě a výjimečným osobním schopnostem skončilo za jeho vlády dlouhotrvající období míru a prosperity římské říše, jejíž stabilita byla stále více nahlodávána jak zahraničními hrozbami, tak vnitřními problémy.

Byl to jeden z panovníků, v dějinách velmi vzácných, jejichž praktické zásluhy byly překonány tím, co napsali. Jeho působivé a důvěrné odhalování nejhlubších vlastních úvah, které vydavatelé nazvali Hovory k sobě, jsou nejznámější knihou, jakou kdy napsal panovník. Jako jazyk si zvolil řečtinu a svým úvahám dal literární formu, ač neměl v úmyslu toto zcela osobní sebezpytné a sebevýchovné umělecké dílo zveřejnit. Kromě nich se dochovala jeho latinská korespondence s Frontonem.

Doporučujeme:

Z našich knih

Autor