Publius Ovidius Naso (43 před n.l. – pravděpodobně 18 n.l.), jeden z nejslavnějších básníků antiky se narodil v Sulmoně.
Ovidius pocházel z bohatého rodu, který patřil k jezdeckému stavu. Velmi brzy byl poslán na studia do Říma, kde studoval na přání svého otce právo a rétoriku. V této době se začal projevovat spíše jako básník, proto po ukončení studia odjel do Řecka a po návratu se vzdal veřejné práce a věnoval se pouze literatuře.
Jeho básně obsahují nečekané obraty a jsou velmi čtivé, proto dosáhl již za svého života značné popularity. Po jeho odchodu do vyhnanství byly jeho knihy staženy z veřejných knihoven po celé říši, ale přesto se dále hrály v divadlech a různí řečníci je předčítali lidu atp. Ovidius zjemnil a i jinak vylepšil nejen daktylský hexametr, ale i pentametr.
Ve svých posledních verších Ovidius vyznává, že dokončil dílo, které nezničí ani oheň a meč, ani hněv Jovišův. Ujišťuje, že jeho jméno bude nesmrtelné a že jeho básně se budou číst po všechna budoucí pokolení.
Doporučujeme: