Město za mřížemi

Základní informace

Autor:

Karel Lagus, Josef Polák

Redaktor:

Jolana Uhlířová

Obrazový doprovod:

archiv Památníku Terezín

Edice:

(mimo edice)

Kategorie:

SLEVY, historie, literatura faktu

Jazyk:

čeština

Vydání:

v Basetu první

Rok vydání:

2006

ISBN:

80-7340-088-X

EAN:

9788073400880

Nakladatel:

Baset

Počet stran:

344

Formát:

175 × 240 mm

Hmotnost:

700 g

Papír:

90 g, BO + 135g, křída mat

Vazba:

pevná, V8

Stav:

vyprodáno

---

Blíže o knize

ANTIKVARIÁT, pošpiněný přebal, ale jinak v dobrém stavu

Druhá světová válka, tento kolaps civilizace, patří k nejtragičtějším událostem světových dějin. Připravila o život desetimiliony vojáků a civilistů, dalším stovkám milionů přinesla nesmírné utrpení. Nikdo ovšem netrpěl tolik jako židé. Na začátku roku 1939 jich po celém světě žilo přes šestnáct milionů, z toho polovina v Evropě. Na konci roku 1945 zůstaly z evropských Židů naživu dva miliony, šest milionů jich bylo vyvražděno.

Za účelem co nejefektivnější likvidace židovského etnika v rámci tzv. konečného řešení budovali nacisté koncentrační tábory, do nichž po tisících sváželi své oběti z každého okupovaného státu a hromadně je zabíjeli. Nejdokonalejší vyhlazovací tábor byl v polské Osvětimi, za tři roky jeho provozu zde zahynulo na 3,5 milionu lidí v plynových komorách.

Mezi „proslulé“ koncentrační tábory se zařadil i český Terezín. Město vybudované habsburským panovníkem jako pevnost proti pruské expanzi změnili nacisté v uzavřené židovské ghetto. Nacistická propaganda vydávala Terezín za místo pohody, předváděla ho zahraničním delegacím, točila o něm propagační filmy, a přitom z tohoto „ráje“ odjížděl jeden transport za druhým a odvážel tisíce židovských vězňů na smrt.

Nakladatelství děkuje Památníku Terezín za poskytnutí obrazové dokumentace.

Po více než čtyřiceti letech znovu vychází významná monografie zabývající se dějinami ghetta Terezín a osudy židovského obyvatelstva Čech a Moravy v letech nacistické okupace. Tato práce je dílem autorů, kteří terezínským ghettem sami prošli a vlastní prožitky doplnili systematickým studiem historických pramenů.
PhDr. Jan Munk, ředitel Památníku Terezín

Když jsem se dozvěděla o  záměru znovu vydat Město za mřížemi, přirozeně jsem si ihned pomyslela, jakou radost by z toho měl můj otec. Neboť toto svědectví bylo pro něj tím nejdůležitějším, co jako člověk, který přežil, mohl předat dál.
Eva Poláková

Město za mřížemi vždy beru do rukou s rozechvěním. Nejen proto, že ve svém výtisku mám tatínkem vepsané věnování, nejen pro množství informací, které bych jinde nenašla, pro hrůzu, kterou ve mně vyvolává cílená nenávist k jednomu etniku a odhodlání je zničit, pro dojetí, které cítím nad solidaritou vězňů a jejich touhou překonat ubohost prostředí kulturním vzepětím. Kniha mě rozechvívá i proto, že se v osudech tisíců a tisíců nešťastných shledávám s tatínkem, jenž věznění přežil.
Helena Illnerová-Lagusová

Cena