Židé ve 20. století

Recenze

Co dobrého i zlého nadělilo dvacáté století Židům

Dvojí svědectví o jednom národu. Tak lze stručně charakterizovat výpravnou knihu britského autora Martina Gilberta, jejíž název je sám o sobě výstižný: Židé ve 20. století. A v čem tkví jeho dvojjedinost? Zasvěcené vyprávění paralelně doprovází nebývale bohatý, fotografický materiál, který rozhodně není pouhou ilustrací. Kniha má spíše podobu fotodokumentární kroniky. Vedle podrobného textu, který vyžadoval znalosti řady literárních pramenů, představuje i soubor fotografií výsledek velkého rešeršního úsilí. Vždyť výhradně černobílé fotografie pocházejí od téměř stovky institucí, i ze soukromých archívů. Jednotlivé snímky navíc doprovázejí podrobné popisky, které hlavní text doplňují, či jej dále rozvíjejí.

První kapitoly, kterým předcházejí mapy, zasahují poměrně hluboko před vymezené období 20. století. Mapují především evropské oblasti, kde byli Židé na konci 19. století usídleni. S etnografickou precizností autor vysvětluje, čím se od sebe odlišuje Sefard, Aškenáz či Samaritán a co je naopak spojuje. Historický výklad popisuje život v ghetech, sérii pogromů, vystěhovalectví i vzrůstající sionismus, formulovaný jako požadavek vlastního území. Poněkud zjednodušeně (byť ne jednostranně) jsou však popisovány politické okolnosti vznikajícího domova v Palestině - pozdějšího státu Izrael. Čtení Gilbertovy publikace oživují příběhy konkrétních lidí. Jen občas se jejich sled mění v poněkud agitační "nástěnku premiantů". Zejména závěrečná část líčící nejmladší historii, však již tak jednoznačná (ku prospěchu knihy) není. Největší část knihy je věnována antisemitismu 30. let minulého století a následnému holocaustu. Přestože se kniha až na výjimky obešla bez drastických záběrů z koncentračních táborů, jsou fotografie z tohoto období v publikaci tím nejpůsobivějším.
České vydání obsahuje také dodatek o Židech v bývalém Československu.

Autoři: (mgd), Hospodářské noviny, 16. 10. 2003