Tituly knih

Antická knihovna č. 10

Epiktétova nauka o mravním jednání, zejména o mravní výchově člověka a dalších věcech, neztratila podnes nic na své působnosti.

Antická knihovna č. 46

Xenofón si všímá ekonomických, politickoorganizačních a vojenských opatření, podává barvité líčení válek i vnitřních převratů, na něž bylo toto období tak bohaté.

Antická knihovna č. 70

Soubor 13 řečí zařazených do tohoto svazku je svým charakterem unikátní - představuje totiž jediný dochovaný soubor řečí pronesených ve sněmu, tzv. démégorií.

Antická knihovna č. 43

Dochované zprávy o životě a učení starořeckých atomistů seznamují čtenáře s mnoha zajímavými stránkami antického myšlení.

Antická knihovna č. 30

Události odehrávající se v římském imperíu císařského období byly vděčným námětem tvorby tehdejších historiků.

Nejstarší souhrnný průvodce po Čechách. Reedice původního vydání z roku 1882.

Antická knihovna č. 9

Satirikon je dodnes jedním z nejvýstižnějších obrazů úpadkového římského světa.

Antická knihovna č. 13

Pěti knihami svých satir se Decimus Iuvenalis Iunius zapsal zlatým písmem nejen do dějin římského písemnictví...

Bylo, nebylo, ale mohlo by být. Příběh této fantazijní knížky určené dětem vypráví o dobrodružství skřítků zvaných sazínkové.

Předkládaný průvodce-encyklopedie představuje jedinečnou kombinaci cestovní příručky a přehledu živočichů a rostlin v dané oblasti.

Antická knihovna č. 26

I po zániku antiky trvala obliba Artemidórova Snáře v prostředí byzantském i arabském, které si v 9. století n. l. vytvořilo vlastní překlad.

Osvětlování a svítidla v průběhu staletí. Doprovodná publikace k výstavě „Spoutané paprsky“ uspořádané Muzeem Šumavy ve spolupráci s Národním technickým muzeem.

Stovky pisatelů se pokoušely zachytit život uvnitř zločinecké organizace, nikdo však dosud neměl možnost pohledu zvnitřku, aby napsal knihu, jako je tato.

Fotografie Prahy přelomu 19. a 20. století v monografii nejznámějšího portrétního fotografa v českých zemích té doby, s přehledy pramenů, výstav a bibliografií.

Literatura psaná latinsky nezanikla s pádem římské říše, ale rozvíjela se dál v duchovním prostředí klášterů a později ve vzdělaneckém prostředí univerzit.

Antická knihovna č. 77

Účel obou spisů byl praktický, měly sloužit základnímu vzdělání, resp. k rychlé informaci zadavatelově.

Básnická sbírka Střípky mysli vyjadřuje nejrůznější zamyšlení nad smyslem života a podstatou světa, zachycuje spolupůsobení dobra a zla.

Antická knihovna č. 35

V paměti budoucích věků se Ezop zapsal jako objevitel a první tvůrce bajky. Jeho prozaické bajky dlouho kolovaly ústně, zapsány byly až o 300 let později, ve 3. století n. l. Postupně byly ovšem jako ezopské označovány i všecky pozdější bajky, zvláště zvířecí.

Pergamský oltář, Láokoón, Niké ze Samothráky, Afrodité z Mélu či pompejské malby, knihovna v Alexandrii, proslulá alexandrijská škola a řada dalších pojmů kulturní historie chrakterizuje nejlépe epochu helénismu.

Půvabná dětská knížka