Homérští hrdinové ve vzpomínkách věků

Ukázka z knihy

4/
Již uběhly zimní měsíce a začalo jaro. Tu vyhlásili Řekové bojovou pohotovost a pak na dané znamení k boji vyvedli vojsko a sestavili je na rovině. Trójané učinili stejně hbitě totéž. Jakmile tedy rozestavěné šiky z obou stran postoupily vpřed a došly na dostřel kopí, utkaly se povzbuzeny svými veliteli. První zahájili boj jezdci umístění ve středním šiku. A tehdy nejprve naši králové vystoupili na vozy, kam si přibral každý z nich vozataje k řízení koní, a vyjeli k boji. Ale vůbec jako první ze všech najel Diomédés na krále Paiónů Pýraichma a zabil ho kopím ranou do čela. Členy královy družiny, kteří se sestoupili k sobě a odvážili se postavit na odpor, pobil pak zčásti na dálku kopím, jiné rozdrtil na zemi tím, že přes ně hnal vůz. Potom Ídomeneus, přibrav si ke koním Mériona, srazil thráckého krále Akamanta: jak padal, rozběhl se proti němu s kopím, a tak ho zabil. Ale když uslyšel Hektór, stojící na jiné straně, o tísni svého středního šiku, rozestavil rázné muže na místě, kde bojoval, a přiběhl na pomoc ohroženým spolu s Glaukem, Deifobem a Polydamantem. A není pochyby, že by ta část nepřátel bývala zničena řečenými králi, kdyby nebyl Hektór zabránil svým příchodem našim v postupu a svým v útěku. A tak Řekové už nemohli pobíjet ostatní, zvolnili krok a postavili se novým příchozím.