Stručné dějiny Říma

Obsah

  • PŘEDMLUVA
    • Tři rozdílné historické přehledy ze čtvrtého století
  • STRUČNÝ PŘEHLED ŘÍMSKÝCH DĚJIN OD ZALOŽENÍ MĚSTA
    • První kniha – Od založení Říma po jeho dobytí Gally 753 – 387 př. Kr. Eutropius
      1. – 8. Římští králové. 9. První konsulové. 10. Konsul Brutus padl v boji s Arruntem. 11. Tarquinius usiluje o návrat na trůn. Na Římany útočí Sabinové. Umírá Publicola. 12. Zavedení hodnosti diktátora a velitele jízdy. 13. Římský lid se cítí utlačován. 14. Další porážka Volsků. 15. Quintus Marcius Coriolanus obrátil zbraně proti Římu. 16. Fabiové padli v boji s Vejemi. 17. Cincinnatus jmenován diktátorem. 18. Decemvirové. Příběh Virginie. 19. Obyvatelé Fiden se bouří. 20. Camillus porazil Vejany, Falisky a nakonec i Gally, kteří se zmocnili Říma kromě Kapitolu.
    • Druhá kniha – Od porážky Gallů k vítězství v 1. punské válce 387 – 241 př. Kr. Eutropius
      1. Vojenští tribunové s konsulskou pravomocí. Camillus porazil Volsky, Aequy a etruské město Sutrium. 2. Cincinnatus zahnal Praenestské. 3. Konsulát je obnoven. 4. Umírá Camillus. 5. Gallové, kteří vpadli do Itálie, jsou poraženi. Příběh Torquatův. Vítězství nad Etrusky. 6. Římské vojsko bojuje s Gally. Souboj Marka Valeria Corvina s Gallem. 7. Latinové chtějí jednoho ze dvou konsulů. 8.–9. Těžké boje Římanů se Samnity. 10. Zneškodnění Gallů, kteří se spojili proti Římu s Etrusky a Samnity. 11.– 14. Válka s épeirským králem Pyrrhem. 15. Ptolemaios žádá Římany o spojenectví. 16. Obyvatelé Picena s Římem začali válku a byli poraženi. 17. Vyhlášení války Sallentinům, porážka Brundisijských. 18. Začíná první punská válka. 19. Římské úspěchy na Sicílii. 20. Duilliovo vítězství na moři. 21. Boje v Africe. Regulovo vítězství a porážka. 22. Úspěch Římanů v Africe, ztráta lodí v bouři. 23. Další námořní pohroma. 24. Metellus vítězí v Africe. Kartágiňané vysílají Regula sjednat mír. 25. Regulus v Římě. 26. Římané utrpěli porážky. 27. Velká námořní bitva – Římané vítězí, Kartágiňané žádají o mír. 28. Porážka Falisků.
    • Třetí kniha – Od konce 1. punské do konce 2. punské války 241 – 201 př. Kr. Eutropius
      1. Římané nabízejí vojenskou pomoc egyptskému Ptolemaiovi. Sicilský král Hierón na návštěvě v Římě. 2. Římané vítězí nad Ligury. Kartágiňané podněcují Sardy k odporu. 3. Slaven triumf nad Sardy. 4. Boje s Illyry. 5.–6. Gallové opět v Itálii. 7. Pád Sagunta. 8. Římané vypověděli Kartágiňanům válku. Hannibal přešel Alpy. 9. Hannibal vítězí. Quintus Fabius a jeho zdržovací taktika. 10. Porážka Římanů u Kann. 11. Mnoho měst v Itálii se přidává k Hannibalovi. V Hispánii vítězí dva Scipionové nad Hasdrubalem. 12. S Hannibalem úspěšně bojuje konsul Marcellus. Makedonský Filippos vyjednává s Hannibalem proti Římanům. Sardinie je na straně Hannibala. 13. Sardinie opět v římských rukou. Laevinus poráží Filippa. Scipionové vítězí v Hispánii. 14. Hannibal se stahuje do Kampánie. Scipionové padli v Hispánii. Marcellus dobyl Syrákúsy. Římané sjednávají mír s Makedonií. Laevinus se přesunul na Sicílii, jeho vojenské úspěchy. 15. Čtyřiadvacetiletý Scipio dobyl hispánské Kartágo. 16. Quintu Fabiovi Maximovi se vzdala řada měst. 17. Scipio nevyžaduje v Hispánii od poraženého soupeře zajatce. 18. Hasdrubal poražen v Itálii. Scipio se vrací do Itálie. 19. Města na území Bruttiů se vzdávají Římanům. 20. Scipio vítězí v Africe, Hannibal odvelen do Afriky. 21. Kartágiňané žádají o mír. 22. Kartágiňané mír porušili. 23. Scipio vítězí nad Hannibalem. Končí druhá punská válka.
    • Čtvrtá kniha – Od konce 2. punské do konce války s Iugurthou 201 – 105 př. Kr. Eutropius
      1.–2. Další válka s Makedonií. Boje s Lakedaimoňany. 3.–4. Válka proti Antiochovi. 5. Triumf nad Aitóly. Hannibalova smrt. 6.–9. Válka makedonského Persea a illyrského Gentia. Triumfy Aemilia Paulla a Gaia Anicia. Úspěchy v Lusitánii. 10. Začátek třetí punské války. 11. Smrt numidského krále Masinissy. 12. Scipio dobyl Kartágo. 13. Válka s Lžifilippem v Makedonii. 14. Vyvrácení Korintu. 15. V Makedonii vyvolal bouře Lžiperseus. 16. Viriathus je úkladně zavražděn. 17. Těžké boje u Numantie. 18. Attalův odkaz Římu. 19. Triumf nad Gallaecií a nad Lusitány. 20. Válka s Aristoníkem. 21. Založení kolonie římských občanů na území Kartága. 22. Vítězství nad arvernským Bituitem. 23. Založena kolonie římských občanů v Narbo. 24. Ostudný výsledek války se Skordisky. 25. Kimbrové přešli z Gallie do Itálie. 26. Válka s numidským králem Iugurthou. 27. Metellus poráží Iugurthu. Je vystřídán Mariem. Iugurtha je vydán Sullovi.
    • Pátá kniha – Od konce války s Iugurthou k Sullově diktatuře 105 – 79 př. Kr. Eutropius
      1. Kimbrové a Teutoni porazili římské konsuly. Válkou s nimi pověřeni Marius a Catulus. 2. Kimbrové a Teutoni poraženi v Itálii. 3. Spojenecká válka. Mariovy a Sullovy úspěchy. 4. Občanská válka v Římě a válka s Mithridatem na Východě. Velením války s Mihridatem pověřen Sulla. Sulla táhne na Řím, Marius odtud prchá, Sulla jmenuje nové konsuly a vede válku na Východě. 5. Pontský král Mithridatés obsazuje území v Malé Asii, dá povraždit římské občany. 6. Aristión vydává Athény Mithridatovi. Sulla obléhá Mithridatova velitele Archeláa v Peiraieu, dobývá Athény. 7. Sulla sjedná s Mithridatem mír, přepraví se do Itálie, kde řádí Marius a Cinna a jejich přívrženci. Poráží konsula Norbana, získává vojsko konsula Scipiona. 8. Bitva u římské Kollinské brány. Mladý Gnaeus Pompeius v čele vojska na Sicílii. 9. Pompeius bojuje s mariovci v Africe. Sulla slaví triumf nad Mithridatem, Pompeius nad Afrikou.
    • Šestá kniha – Od konce Sullovy diktatury po Caesarovu smrt 79 – 44 př. Kr. Eutropius
      1. Sertorius. 2. Boje v Makedonii. 3.–5. Vojenské úspěchy v Kilikii, Lykii, Isaurii a Dalmatii; konsul Lepidus chtěl rozpoutat občanskou válku. 6. Bíthýnský král Níkomédés odkazuje své království Římu. Mithridatés porušil mír. Střídavé úspěchy v bojích s Mithridatem. 7. Spartakovo povstání. 8. Poražený Mithridatés utíká do Arménie. 9. Lucullus poráží arménského Tigrána. Nedbalí Lucullovi zástupci ztrácejí pozice u Pontu. 10. Druhý Lucullus a jeho boje. 11. Válka s Mithridatem pokračuje. Triumf nad Krétou. Libye připadla Římu. 12. Válkou s piráty je pověřen Pompeius. Stává se velitelem ve válce s Mithridatem a Tigránem. Mithridatův konec. 13. Tigránés se vzdává. 14. Pompeius a národy na Východě. Dobytí Jeruzaléma. 15. Catilinovo spiknutí. 16. Metellus slaví triumf nad Krétou a Pompeius po válce s piráty a s Mithridatem. 17. Caesar vede boje v Gallii. 18. Crassus poražen u Karrh. 19. Občanská válka. Caesar táhne k Římu. Pompeius a senát prchají z Itálie. 20. Caesar diktátorem. Poráží v Hispániích Afrania, Petreia, Varrona. Caesar v první bitvě v Řecku poražen. 21. Pompeius je poražen a zavražděn. 22. Caesar se zmocnil Alexandrie. Porazil Mithridatova syna Farnaka. 23. Caesar zvítězil nad pompeiovci v Africe. Cato spáchal sebevraždu. 24. Caesarovo vítězství nad Pompeiovými syny v Hispániích. 25. Caesar v Římě. Jeho smrt.
    • Sedmá kniha – Od Caesarovy smrti ke konci Flaviovské dynastie 44 př. Kr. – 96 po Kr. Eutropius 1. Antonius hájí Caesarovy zájmy. Prohlášen nepřítelem. 2. Antonius uprchl k Lepidovi. Octavianus uzavírá s Antoniem mír. Triumvirát a proskripce. 3. Bitva u Filipp. 4. Sextus Pompeius začíná válku na Sicílii. Dočasný mír. 5. Ventidius Bassus slaví triumf nad Parthy. 6. Sextus Pompeius poražen a zabit. Antonius válčí s Parthy. 7. Antonius rozpoutal občanskou válku. Poražen u Aktia spáchal sebevraždu. Augustus připojil Egypt k římské říši. 8.–10. Augustus v čele římského státu. 11. Tiberius vládne s nezájmem a krutě. 12. Caligula je horší Tiberia. 13. Claudius vládne tu rozvážně, tu se chová pošetile. Vede válku v Británii. 14.–15. Zhýralý Nero, prohlášený nepřítelem státu, spáchal sebevraždu. 16. Přehnaně přísný Galba. 17. Otho zvolil po první porážce dobrovolnou smrt. 18. Poživačný Vitellius, obdivující Nerona, potupen a zavražděn. 19.–20. Hospodárný Vespasianus, úspěšný ve válkách, osobně velkorysý. 21.–22. Titus, miláček a potěšení lidstva. 23. Domitianus znehodnotil zásluhy svého otce Vespasiana a bratra Tita.
    • Osmá kniha – Od Nervy po Severa Alexandra 96 – 235 Eutropius
      1. Nerva adoptuje Traiana. 2.–5. Traianovi patří první místo mezi císaři. 6.–7. Hadrianus se vzdal Assyrie, Mezopotámie a Arménie. Procestoval celý římský svět. 8. Antoninus Pius, svou povahou laskavý, odpovědný při správě státu.
      9.–14. Společná vláda Marka Aurelia a Lucia Vera. Verus bojuje s Parthy, umírá raněn mrtvicí. Marcus Aurelius, filozoficky a literárně vzdělaný císař, bojuje s Markomany a Kvády. Přivádí stát k rozkvětu. 15. Syn Marka Aurelia Commodus. 16. Sedmdesátiletý Pertinax. 17. Iulianus vládne krátce. 18.–19. Císař Septimius Severus. Jako nástupce zanechal své syny. Getu zavraždil jeho bratr. 20. Caracalla dal v Římě vystavět lázně. 21. Opilius Macrinus, bývalý prefekt prétoriánů. 22. Císařem se stal kněz Heliogabalova chrámu Marcus Aurelius Antoninus. 23. Aurelius Alexander bojuje úspěšně s Peršany.
    • Devátá kniha – Od Maximina k Diocletianově abdikaci 235 – 305 Eutropius
      1. Císař Maximinus. 2. Tři císařové: Pupienus, Balbinus, Gordianus. 3. Dva Philippové. Řím oslavil milénium.
      4. Císař Decius a jeho syn. 5. Gallus a Volusianus. 6. Aemilianus. 7. Císař Valerianus zajat perským králem Saporem. 8. Gallienus přivedl stát do zkázy. 9. V Gallii vládne Postumus. Vládu získává řemeslník Marius, poté Victorinus. 10. Vládne senátor Tetricus. Odaenathus porazil Peršany. 11. Císař Claudius rozdrtil Góty. 12. Claudiův bratr Quintillus.
      13.–15. Aurelianus obnovil římskou suverenitu v dřívějších hranicích. 16. Císařové Tacitus a Florianus. 17. Řízení státu se ujal Probus. 18. Carus poráží Peršany. Jeho syn Numerianus je zavražděn. 19. Císařem provolán Diocletianus. 20. Diocletianus poráží Carina. Vzpoura bagaudů v Gallii potlačena Maximianem. 21. V Británii se zmocnil vlády Carausius. 22. Diocletianus ustanovuje Maximiana augustem, jmenuje caesary Constantia a Galeria Maximiana. 23. Caesar Constantius bojuje úspěšně v Gallii. Maximianus pokořil Quinquegentiany, Diocletianus Achillea v Egyptě. 24.–25. Caesar Galerius Maximianus poražen Narseem napravil svůj neúspěch. 26. Diocletianus zavedl královské způsoby. 27. Maximianova neomalenost a povýšenost. Diocletianus se vzdává vlády, přiměje k stejnému kroku i Maximiana. 28. Diocletianus tráví stáří v ústraní.
    • Desátá kniha – Od Diocletianovy abdikace k Iovianově smrti 305 – 364 Eutropius
      1. Augusty se stali Constantius a Galerius. 2. Galerius jmenuje caesary Maximina a Severa. Konstantin provolán císařem v Británii. V Římě se stal císařem Maxentius. Severus zavražděn. 3. Herculiovi Maximianovi se nezdařil pokus zbavit syna moci. Prchá ke Konstantinovi. Potrestán smrtí. 4. Galerius ustanovil caesarem Licinia, ale sám umírá. Maxentius poražen u Mulvijského mostu. Umírá Maximinus. 5. Konstantin porazil Licinia. 6. Další střety Konstantina a Licinia. Licinius je věrolomně zabit. 7.– 8. Vlastnosti a činy císaře Konstantina. 9. Po Konstantinově smrti jsou u moci Dalmatius, Constantinus, Constantius a Constans. Po smrti prvních dvou vládnou augustové Constantius a Constans. Constans je zavražděn při Magnentiově revoltě. 10. Constantiovy neúspěchy v bojích s Peršany. V Illyriku prohlášen císařem Vetranio. 11. Constantius donutil Vetraniona odstoupit. V Římě se zmocňuje vlády Nepotianus. 12. Uzurpátor Magnentius je poražen. 13. Constantius dal zabít caesara Galla. Další uzurpátor Silvanus odstraněn, Constantius jediným vladařem v římské říši. 14. Constantius posílá Iuliana do Gallií. 15. Iulianus provolán císařem, Constantius se chystá k válce, ale umírá. 16. Iulianus táhne proti Peršanům. 17. Iovianus uzavírá s Peršany potupný mír. 18. Příčiny Iovianovy smrti. Závěr díla.
  • POZNÁMKY
  • REJSTŘÍK